Balada Disidenta [Czech translation]

Pamatuješ, jak nám dříve bylo tu?

Po tom všem co nám zbylo, Bělehrade můj

Vzpomínám si, dávno, ještě ve Zlatém džbáně

Poprvé, když jsem viděl mikrofon, jak stál na stole

V chladném stínu pod kaštanem, kde moji drahou ztratil jsem

Zaříznul jméno své, první rýmy hodil jsem

Vyrůstal jsem na písních místních bohémů

A příbězích rybářů, kteří už tu dnes nejsou

Kalil jsem s těma nejlepšíma v zakouřených pajzlech

Dvořil se dámám, s lichváři se sázel

Někdy doma spokojený, jindy jsem zas všechno ztratil

Jednou jsem objal holku, potom dlažbu políbil

A nesoudil jsem sám sebe, kdekoliv jsem se probudil

Bolest byla stejná, s tou jsem se už sžil

Proto jsem shromáždil vzpomínky jako jizvy, aby mi připomínaly

Že to nebylo vždy jen chladné a šedé

Že krev rudá jak víno, obarvila noci

Skrz odrazy ve sklenici jsem viděl tvé oči

Ale odvoz na mě čekal, už jsem musel odejít

Bělehrade, sbohem, hodně věcí jsem ti nestihl říct

Pamatuješ, jak nám dříve bylo tu?

Po tom všem co nám zbylo, Bělehrade můj

Zapomeň na mě, má milá, zapomeň na to, že tě miluju

Pokračuj v životě, možná už tady déle nebudu

Objímám vzpomínky ve tmě, zatímco je obarvuji klíčem ke štěstí

Abych nemyslel na křik, který dole v předsíni slyším

Když zápasím s ranami, snívám,

Že opíjím se vínem, rakijou a tamburínama

Starými houslemi a roztrhanými hlasy

Smutnou cigánskou písní, kouřem a rozbitými sklenicemi

S mými bohémy pokřikuju od stolu

Střílím a recituju texty, o slovo bojuju

Protože kvůli jednomu jedinému verši teď můj život skončil

Pustá poušť v mém srdci, zatímco z okna ostrov vidím

Sním o tom, jak ucítím tvůj parfém, když se ke mě blížíš

Slzy mi tečou, jak déšť podzimní

Hej, nesvítej, jasné ráno, nech mě toužit

Nikdy nesvítej, dokud mám v sobě písni

Ale musel jsem jít, protože jsem otravoval někoho

Bělehrade sbohem, tohle jsem ti ještě neřekl

Pamatuješ, jak nám dříve bylo tu?

Po tom všem co nám zbylo, Bělehrade můj

Dnes mě rány bolí více, než po bitkách za školou

Než zní tyhle sloky, že musím pláchnout

Ale teď jsem zase zpátky, no o všechno jsme přišli

Skáceli kaštan, pod kterým jsem tě kdysi políbil

Necítím citróny, nejsou tu ty staré housle

Není tu šedovlasý cigán, aby se mnou sdílel smutek

Bělehrade můj

Kořeny já ztratil jsem, zbytečně nosím své medaile, když si mě nikdo ani nevšimne

Za sklenici vína bych hvězdu Karađorđe dal

K čemu potřebuji titul, když nikoho nemám

Jenom neklid a bolest, mí nejlepší přátelé

V hospodě ničím sklínky, dokud mi nevykrvácí duše

Balada disidenta, jedna smutná srbská písnička

Na lepší časy v budoucích hospodách

Aby zůstala v hrdle, když ji zpívá někdo druhý

Všechno je v mé čtvrti stejné, jenom mě už tady není

Už musím jít, takového mě nikdo jiný nepotřebuje

Bělehrade, sbohem, dobře si pamatuj, co jsem ti řekl!

Pamatuješ, jak nám dříve bylo tu?

Po tom všem co nám zbylo, Bělehrade můj

• Artist:Beogradski Sindikat
• Album:Diskretni heroji - 2010